Šárka Štefaniková

Jméno, jak prosté ....II.

3. 08. 2017 10:03:57
V prvním článku jsem psala...o jménech...a ke jménu, jako takovému, se vlastně nedostala...tady pokračuji, ale rodím....a článek, ten také plodím....

Jak jsem se v předchozím blogu zmínila, čekala mě vyšetření nemilá. Píše se devadesátýtřetí rok, leden, jeden by zmrznout mohl klidně, vlastně, ne jeden, počasí se tváří všelijak, jen ne vlídně a já zanedlouho budu čumět jako puk, což zatím nevím, očividně.

Tak si tak autobusem do Slaného jedu, přijde mi, že všichni spolucestující pohledem mě sjedou, také je sjedu, jak všichni na mě koukají vidím, jo, nic jiného na práci nemají, pak se stydím, ono před sedmou ráno a nalačno, opravdu nečekejte /ani já /, zázračno. Nikdo na mě neciví, to jsou jen mé dedukce a představy, v hlavě se mi honí ,ať není to slinivka, mojí mamky obavy, zhruba za hodinu to bude u mě tak, že mě málem trefí šlak.

" Položte se, prosím, na záda a upravte si kalhotky a košili,... ano, tak tady máme vše v pořádku, Á, Vy jste těhotná...", říká paňdoktorka za chvíli. Chvilku něco šustí, projíždí mi nad ohanbím, pak zvuk pustí.

" Slyšíte, nádhera, to tluče miminka srdíčko," ptá se a po mém dotazu, zda to nemůže být MOJE SRDCE, údiv neskrývá a já trapná jsem, zdá se. Usměje se, že vše je v pořádku a k oblékání mi dá znamení, vodotrysky myšlenek v hlavě mi pramení, šestnáctý týden a vše bez jakéhokoliv příznaku, mluví se tady o štěstí, zázraku. Proplétám se v čekajícím davu, v ruce žmoulám pro doktora zprávu a mám celkem zamotanou hlavu. A pak nějak vše rychle probíhalo, nemocnice, doma, nemocnice, doma a na vybírání jména bylo o 16 týdnů času méně, čili málo.

Každý jsme si vzal papírek a náčiní psací, bylo to období krásné a hádací, k našemu příjmení, které je dost dlouhé, pak zbyla dvě holčičí a dvě klučičí jména pouhé. Mou nejdůležitější, mimo líbivosti, bylo podmínkou, aby jméno neoplývalo diakritikou. Po všech peripetiích, ve 24.týdnu operaci slepého střeva a hospitalizacích po celou dobu těhotenství v nemocnici, myslím, že zvolili jsme jméno vypovídající. Chlapce Filipem bychom pojmenovali, však kdo má Filipa, tomu leckdo závidí v povzdálí.

Něžné však pohlaví na svět přišlo, výběr jména Andrea nám nejkrásnější a nejtrefnější vyšlo. Odvážná, statečná...význam tohoto jména, a podotýkám, že tím je naše dcera opravdu vyzbrojena.

Při druhém těhotenství jsme opět vymýšleli a přišli na to, že chlapec Jakub bude, významem druhorozený a to sedí, a jinak rozumem vzato......

Ať se v rodinách drží tradice a vede meč nebo přeslice, ať jste třeba pátá /ý/ v pořadí, ať pokračujete po vzoru předků, rodičů či vyberete zcela jinak a jste ti, kdož opakování se jmen vyřadí....Každé jméno je krásné, když ho krásně říkáme, to je jasné....

Autor: Šárka Štefaniková | karma: 7.85 | přečteno: 480 ×
Poslední články autora